2. místo v celostátním kole Astronomické olympiády

29. květen 2010 | 12.08 | rubrika: informace z kabinetu

ada1V pátek 28. května 2010 se konalo letošní vyvrcholení 7. ročníku Astronomické olympiády kategorie GH - žáci 6. a 7. tříd ZŠ a žáci prim a sekund víceletých gymnázií. Soutěž se uskutečnila pod záštitou České astronomické společnosti v příjemném prostředí Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Zde v konkurenci 24 finalistů z celé ČR obsadila 2. místo studentka primy našeho gymnázia Adéla Krejčí.

[ Pokračování článku ]
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 67x

Projekt planety

29. květen 2010 | 11.49 | rubrika: informace z kabinetu

planetsNa závěr čtyřletého kurzu fyziky na nižším gymnáziu je zařazeno učivo o astronomii. Žáci dostali jako skupinový úkol zpracovat téma planet případně planetoidů. Ne ovšem prostým výčtem encyklopedických znalostí a dat, ale formou vyprávění. Téma bylo možné upravit například tak, jako by se na planetě sami nacházeli. Odevzdané práce byly pojaty natolik zajímavě, že by bylo škoda, aby se s Vámi o své "zážitky" nepodělili.

Nakolik se jim to podařilo, můžete posoudit sami...

[ Pokračování článku ]
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 75x

Výsledky FO ve školním roce 2009/2010

25. květen 2010 | 20.35 | rubrika: informace z kabinetu

Ve školním roce 2009/2010 dosáhli naši žáci ve fyzikální olympiádě (FO) následujících výsledků:

[ Pokračování článku ]
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 39x

Krajské kolo fyzikální olympiády

17. květen 2010 | 10.55 | rubrika: informace z kabinetu

olympioniciV krajském kole Fyzikální olympiády kategorie E naši školu reprezentovali v Brně hned 2 zástupci: Ondřej Müller a František Prinz. Oba dosáhli naprosto stejného bodového výsledku,

[ Pokračování článku ]
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 48x

Počty studentů ve větvích a seminářích s F

29. duben 2010 | 12.00 | rubrika: informace z kabinetu

seminarPočty studentů ve větvích a seminářích s fyzikou ve školním roce 2010/2011.

[ Pokračování článku ]
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 89x

Daltonská výuka na gymnáziu

18. duben 2010 | 16.39 | rubrika: Dalton

daltonJe potěšitelné, když téměř po 7 letech se vrací lidé na naše stránky o daltonské výuce a nechávají se inspirovat.

[ Pokračování článku ]
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 74x

Elektr. pracoviště k dispozici našim studentům

20. únor 2010 | 10.00 | rubrika: informace z kabinetu

ietNaše škola se podílí jako spolupracující škola na řešení projektu "IET1 – Institut experimentálních technologií 1", jehož řešitelem je Institut experimentálních technologiií (IET) při Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky (UTEE) Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) Vysokého učení technického v Brně (VUT).

[ Pokračování článku ]
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 30x

Perličky z testů

18. únor 2010 | 20.12 | rubrika: Fyzikální perličky

Naši studenti mají během písemné práce spoustu času se projevit i grafickou formou:
Například otázka zněla: Znázorni jadernou elektrárnu:

[ Pokračování článku ]
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 316x

Měření času - každoroční projekt primánů

15. únor 2010 | 19.00 | rubrika: informace z kabinetu

Pokochejte se výtvory našich primánů při projektové hodině Měření času:

[ Pokračování článku ]
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 39x

Opakování k testu "Změny skupenství"

5. leden 2010 | 16.43 | rubrika: ga 2C, 2D

Skupenské změny – otázky:
1. Vyjmenuj všechny skupenské změny a vždy uveď z jakého druhu skupenství látka přechází.
2. Při kterých změnách skupenství se musí dodávat látce teplo?
3. Při kterých změnách skupenství se musí odebírat látce teplo?
4. Jaký je rozdíl mezi táním krystalické a amorfní látky?
5. Kdy nastává tání u krystalické látky?
6. Nakresli křivku tání ledu.
7. Nakresli křivku tání běžné látky (např železa).
8. Na čem závisí teplota tání látky a jak?
9. Nakresli křivku změny amorfní látky z pevného skupenství na kapalné.
10. Co je to skupenské teplo tání, jak se značí a jakou má jednotku?
11. Co udává měrné skupenské teplo tání, jak se značí a jakou má jednotku?
12. Jak se vypočítá skupenské teplo tání?
13. Jaké jsou rozdíly mezi teplotou tání a teplotou tuhnutí krystalické látky?
14. Popiš tání ledu z pohledu částicového složení ledu.
15. Popiš tuhnutí vody z pohledu částicového složení ledu.
16. Jak se mění teplota tání s tlakem okolního prostředí?
17. Co je to sublimace a co desublimace?
18. Co udává měrné skupenské teplo sublimace, jak se značí a jakou má jednotku?
19. Co udává skupenské teplo sublimace, jak se značí a jakou má jednotku?
20. Které látky snadno sublimují – uveď příklady.
21. U kterých látek pozorujeme desublimaci – uveď příklady.
22. Co je to vypařování?
23. Jaké jsou rozdíly mezi vypařováním a varem?
24. Na čem závisí rychlost vypařování a jak?
25. Co udává měrné skupenské teplo vypařování, jak se značí a jakou má jednotku?
26. Co udává skupenské teplo vypařování, jak se značí a jakou má jednotku?
27. Na čem závisí teplota varu a jak,
28. Kde se využívá teploty varu při nižším tlaku?
29. Kde se využívá teploty varu při vyšším tlaku?
30. Uveď příklady kondenzace vody v přírodě.
31. Co je to sytá pára?
32. Na čem nezávisí tlak syté páry?
33. Jak se mění tlak syté páry s teplotou?
34. Nakresli a popiš křivku syté páry.
35. Co je to trojný bod látky?
36. K čemu slouží trojný bod vody ve fyzice?
37. Co je to kritický bod látky?
38. Nakresli fázový diagram, popiš osy, popiš křivky a oblasti skupenství v diagramu.
39. Nakresli změny skupenství ve fázovém diagramu vody.
40. Co je to přehřátá pára?
41. Jakými způsoby vzniká přehřátá pára?
42. Co udává absolutní vlhkost vzduchu a jak se vypočítá? Jakou má jednotku?
43. Co udává relativní vlhkost vzduchu a jak se vypočítá? Jakou má jednotku?
44. Co udává rosný bod?
45. Jak vzniká v přírodě rosa, mlha, jinovatka, mraky, déšť a sníh?
Otázky z praxe – Změny skupenství látek
1. Proč působí voda v přírodě jako stabilizátor teploty?
2. Proč za větru uschne prádlo rychleji?
3. Jak vzniká oblačná stopa za letadlem na jasné obloze?
4. Proč je maso v tlakovém hrnci uvařeno dříve než v obyčejném?
5. Proč je ve vysokých horách obtížné uvařit maso v obyčejném hrnci?
6. Proč je opaření párou nebezpečnější než stejně teplou vodou?
7. Na plotně zpod pokličky uniká pára. Proč není viditelná těsně nad pokličkou, ale až výše?
8. Proč brusle po ledě kloužou?
9. Proč bývá rosa po horkém dni vydatnější?
10. Proč rybníky zamrzají dříve než řeky?
11. Jak je možné v létě v přírodě chladit potraviny?
12. Var vody se zintenzivní, nasypeme-li do ní písek, sůl, prášek na čištění nádobí. Vysvětli.
13. Proč mastná polévka pomalu chladne?
14. Ovoce, zelenina, brambory se ve sklepě poněkud ochrání za velkých mrazů před zmrznutím tím, že se k nim dávají velké nádoby s vodou. Zdůvodni.
15. Listy teplomilných rostlin jsou velice často pokryty chloupky. Proč?
Příklady – skupenské změny
1. Vypočítej teplo potřebné k roztavení hliníkového předmětu o hmotnosti 10 kg a počáteční
    teplotě 20 °C. Teplota tání hliníku je 660 °C, měrná tepelná kapacita hliníku 896 J.kg–1 .K–1
    a měrné skupenské teplo tání hliníku je 400 kJ.kg–1. [9,7.106 J]
2. Jak se změní vnitřní energie roztavené mědi o hmotnosti 5 kg zahřáté na teplotu tání,
     jestliže se přemění z kapalného skupenství na pevné téže teploty? Potřebný údaj zjisti
     z tabulek. [klesne o 1,02 MJ]
3. V kalorimetru je voda o hmotnosti 2 kg a teplotě 17 °C. Určete hmotnost ledu o teplotě
     –10 °C, který je třeba vložit do vody, aby se její teplota po dosažení rovnovážného stavu
     snížila na 7 °C. Tepelnou kapacitu kalorimetru a tepelné ztráty do okolí neuvažujte. [0,22 kg]
4. Určete teplo potřebné na přeměnu ledu o hmotnosti 1 kg a teplotě –20 °C na páru o teplotě
    100 °C. [3,1 MJ]
5. V kalorimetru s vodou o hmotnosti 500 g a teplotě 16 °C zkapalněla sytá vodní pára o
     hmotnosti 75 g a teplotě 100 °C. Určete výslednou teplotu soustavy po vytvoření
     rovnovážného stavu. [97,5 °C]
6. Do nádoby, ve které je voda o objemu 4,6 litru a teplotě 20°C, bylo vloženo ocelové těleso
     o hmotnosti 10 kg a teplotě 500 °C. voda se po dosažení rovnovážného stavu zahřála na
     100 °C a její část se přeměnila v páru. Určete hmotnost vypařené vody. Tepelnou kapacitu
     kalorimetru neuvažujte. [0,134 kg]
7. V kalorimetru s vodou o hmotnosti 490 g a teplotě 20° C zkapalněla sytá vodní pára o
    hmotnosti 10 g a teplotě 80 °C. Tím se voda v kalorimetru ohřála o 12 °C. vypočítej měrné
    skupenské teplo kondenzační vodní páry teploty 80°C. Tepelnou kapacitu kalorimetru
    neuvažujte. [2,3 MJ.kg–1]
8. Při tepelné výměně probíhající za normálního tlaku roztál led o hmotnosti 2 kg a počáteční
    teplotě –10°C. vzniklá voda se ohřála na teplotu varu a při této teplotě se všechna vypařila.
    Vypočítej teplo, které soustava při tomto ději přijala. [asi 6 MJ]
9. Vodní pára hmotnosti 1,75 kg a teploty 100 °C všechna zkapalní. Teplota vzniklé vody
    postupně klesne na 0 °C a při dalším odebírání tepla chladičem vznikne led hmotnosti
    700 g. Jaké teplo odevzdá soustava chladiči? [asi 4,82 MJ]
10. Do kalorimetru s vodou o hmotnosti 5 kg a teplotě 100 °C nasypeme kostky ledu o
     celkové hmotnosti 6 kg a teplotě 0°C. Co bude v kalorimetru po dosažení rovnovážného
     stavu? Tepelnou kapacitu kalorimetru neuvažujte. [voda m = 11 kg o teplotě asi 2 °C]
11. V kalorimetru o tepelné kapacitě 120 J.K–1 se nachází v rovnovážném stavu voda o
      hmotnosti 500 g a led o hmotnosti 10 g. Do kalorimetru ponoříme měděný váleček o
     hmotnosti 100 g a teplotě 300 °C. Jaká bude výsledná teplota vody po opětovném
     vytvoření rovnovážného stavu? [asi 3,5 °C]
komentáře (1) | přidat komentář